Symboly města

Znak

Na modrém štítě stojí stříbrná brána mezi dvěma věžemi. Věže jsou čtyřhranné, každá se dvěma úzkými pravoúhlými okny v přízemí a s jedním širším, goticky zaklenutým oknem v patře, odděleném od přízemí římsou. Věže vrcholí cimbuřím o třech stínkách. Hradební zeď mezi věžemi je rovněž stříbrná, kvádrová, se třemi stínkami cimbuří. Otevřená brána je bez vrat a má vytaženou zlatou mříž. Nad branou mezi věžemi je červený štít se stříbrným dvouocasým lvem se zlatou zbrojí a korunou.

Prapor

Modrý list s prolomenou branou se zdviženou mříží mezi dvěma věžemi, vše bílé s cimbuřím. Každá věž má tři (1, 2) prázdná okna. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Modrý list praporu vychází z barvy štítu městského znaku, jehož hlavní figurou je stříbrná městská hradební zeď se dvěma věžemi a otevřenou bránou s povytaženou mříží. Brána také symbolizuje Náchod jako vstup do země na hranicích v letech 1742 - 1945 česko-pruských a česko-německých, od roku 1945 česko-polských.

Město Náchod již od 14. století řídila městská rada. Do dvacátých let tohoto století, kdy město dr-žel král Jan Lucemburský, spadá zřejmě výstavba městských hradeb s vodním příkopem. Z jeho první poloviny asi pochází nejstarší dochovaný typář městské pečeti, v jejímž pečetním obraze je právě městská brána s dvěma věžemi po stranách a štítkem s českým dvouocasým lvem nad ní. Tento pečetní obraz nejpozději do konce 15. století přešel do městského znaku. Používal-li Náchod tehdy prapor, není známo, i když není vyloučeno, že pečetní znamení se mohlo objevit na praporci, pod nímž šli do boje příslušníci městské hotovosti za husitství i později, např. v 16. století za tureckých válek. Teprve ve druhé polovině třicátých let 20. století podle zákona z roku 1936 mělo město získat prapor o dvou pruzích, horním bílém a dolním modrém, jež vycházely ze základních tinktur městského znaku, modrého štítu a stříbrné hlavní heraldické figury – brány. V souvislosti s přípravou oslav 750. výročí první písemné zmínky o Náchodě se doklad o udělení tohoto praporu nepodařilo nalézt. Vedení města dospělo k tomu, že by bylo neúčelné obnovovat platnost praporu, který se shoduje s prapory nejméně šesti měst v České republice, dvou čtvrtí hlavního města Prahy a dvou slovenských měst. Proto v květnu 2003 vyhlásilo anketu, do níž bylo zařaze-no celkem devět variant návrhů (včetně nedoloženého praporu) čtyř autorů na městský prapor. Vítězně z ní vyšla varianta č. 5, návrh Mgr. Jana Tůmy, odborného pracovníka Regionálního muzea Náchod, kterou rada města potvrdila a zastupitelstvo města posléze 24. června 2003 schválilo.

Městský úřad postoupil návrh Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Výboru pro vědu, vzdělání, kul-turu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, který jej 17. září 2003 projednal, schválil a doporučil udělení praporu. Dne 5. února 2004 převzali ing. Oldřich Čtvrtečka, starosta města, a ing. Pavla Maršíková, místostarostka, od PhDr. Lubomíra Zaorálka, předsedy, a Miroslavy Něm-cové, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, rozhodnutí o udělení praporu městu Náchodu. Na závěr slavnostního aktu jménem zástupců všech 40 měst a obcí, jimž byly také udě-leny znaky a prapory, poděkoval starosta našeho města.